Ošetřování betonu
V zimě
Za účelem docílení požadovaných vlastností betonu, při provádění betonáží v zimním období (teplota okolí je nižší než 5°C), je nutno zabezpečit dostatečnou teplotu betonové směsi v průběhu celé doby hydratace, a to jak uvnitř, tak i na povrchu konstrukce.
Pro provoz v zimě využíváme na naší betonárně ohřev záměsové vody (40 až 50´C), betonová směs má poté 13´C a více, hydratace cementu tak začne v obdobném čase jako během teplejších měsíců. Samozřejmostí v zimě je použití čistého cementu CEM I 42,5R.
UPOZORNĚNÍ
Neexistuje často poptávaná přísada ´proti mrazu´ , všechny používané nebo dostupné přísady pouze podporují hydrataci cementu nebo odpuzují vodu z uloženého betonu v kratším čase. Beton obsahuje vodu a tudíž ve větším mrazu zmrzne.(zejména v malé vrstvě)
Obecně lze konstatovat, že pokud klesne teplota betonové směsi pod 5°C, dochází k zastavení hydratace. V této fázi však ještě nedochází ke znehodnocení betonu. Pokud teplota směsi však klesne (v době hydratace) pod 0°C, dochází již k nezvratným změnám v mikrostruktuře betonu a také k trvalému znehodnocení betonu.
Za účelem eliminace těchto výše uvedených jevů lze doporučit následující primární a sekundární opatření.
Primární opatření:
- ohřev směsi teplou vodou, použití urychlovačů tuhnutí (urychlení vývinu hydratačního tepla)
- betonáž provádět před nejteplejší částí dne / nikoliv odpoledne před večerem
Sekundární opatření:
- proteplování stavební konstrukce
- zakrytí konstrukce tepelně-izolační vrstvou
- ohříváni okolí stavební konstrukce
V létě
Jak v zimním, tak i v letním období bývá nutné za účelem snížení rizika degradace betonové směsi v průběhu jejího tuhnutí a tvrdnutí přistoupit k různým technologickým opatřením.
Za nejběžnější rizika při betonování v letním období lze označit:
- příliš vysoká teplota okolí (zvýšený vývin hydratačního tepla)
- vítr (vysoušení povrchu betonu)
- silný déšť (vyplavování cementu z povrchu betonu)
- přímé oslunění (vysoušení povrchu betonu)
Za účelem minimalizace těchto rizik je vhodné provádět zejména následující opatření:
- mlžení (kropení) povrchu vodou (po dostatečném ztuhnutí)
- překrytí povrchu vlhkou geotextilií nebo folií
- ponechání betonu v bednění delší dobu, zvláště v horkém počasí
- nástřik povrchu parotěsnou látkou (zamezení odparu vody)
V případě betonování za příliš vysokých teplot (popřípadě u značně masivních konstrukcí) lze také přistoupit k použití zpomalujících přísad, případně k použití cementu se sníženým vývinem hydratačního tepla. Při teplotách kolem 30´ C a více nedoporučujeme betonovat povrchy, které zůstanou konečné.
